Afrika - Káhira

Vzhledem k mé krátké návštěvě tohoto třetího největšího města na světě se zhruba 17 až 21 miliony obyvatel (přesný počet není znám) se zde nejedná o odborný výklad o městské hromadné dopravě. Kromě mnoha taxíků v jednotném černobílém nátěru (jejich stáří je 20 až 50 let, jsou většinou v nedobrém stavu a na české poměry velmi levné), jsem zaregistroval pět druhů veřejné dopravy. Vše je komplikované tím, že neexistuje přesná podrobná mapa Káhiry.

1. Metro: Má tři linky, které se navzájem ve středu města protínají "pražským způsobem" (tvoří větší trojúhelník). Stanice i tunely jsou celkem moderní, na egyptské poměry čisté, některé stanice jsou i klimatizované. Trasy metra jsou velmi podobné pařížskému metru a používá i stejný systém odbavení cestujících a jízdného. Myslím si, že ve výstavbě byli nějakým způsobem "namočeni" Francouzi. Nevím, zda vlaky metra jezdí někde po povrchu. Zjistil jsem, že na jednom místě podjíždí řeku Nil tunelem.

2. Tramvaje: V Káhiře tramvaje jsou, píše o tom, i průvodce. Já jsem však viděl pouze koleje při nočních transferech z / na letiště, vůz jsem neviděl žádný. Tramvaje jsou v Egyptě kromě Káhiry ještě v Alexandrii. Zde jsou některé soupravy řešeny tak, že jeden vůz přepravuje pouze muže a druhý ženy.

3. Autobusy: Městských autobusů jezdí po městě opravdu mnoho. Vše je pro turisty velmi nepřehledné, protože veškeré informace včetně čísel linek jsou pouze v arabštině. Autobusy jsou na první pohled ve špatném stavu, vozy například chladí motor tak, že jezdí s otevřeným "deklem" od motoru. Žádnému vozu nesvítí všechny žárovky, některé nesvítí vůbec, a to ani za tmy. Jakýkoliv vůz z jakéhokoliv Dopravního podniku v České republice by se okamžitě stal nejlepším vozem městské hromadné dopravy v Káhiře. Jezdí zde dva typy vozů. Standardní velikost (zhruba jako naše Karosa řady 700) s dveřmi vepředu a vzadu, přičemž zadní dveře řidiči vůbec nezavírají a vozy malé (zhruba jako u nás dříve známý autobus Ikarus - Avia) s jedněmi dveřmi, také trvale otevřenými. Kloubový autobus jsem v Egyptě žádný neviděl. Do autobusů se běžně nastupuje a vystupuje i mimo zastávky, na křižovatkách, nebo pokud vůz zpomalí. Řidiči se na zastávkách běžně rozjíždějí, i když ještě všichni nenastoupili.

4. Sběrné taxi: Po městě jich jezdí ohromné množství a jsou velmi levné. Většinou staré VW Transportery ze šedesátých let minulého století v hrozném stavu. Jezdí po daných trasách a zastaví vám kdekoliv zamáváte. Pokud jste ve voze a chcete vystoupit, zakřičíte "STOP". Pokud jsou přeplněné, cestující běžně visí z otevřených dveří. Průvodci tento druh dopravy nedoporučují, jelikož řidiči těchto vozů bývají častými účastníky dopravních nehod.
Zatímco v Káhiře a v Hurghadě jezdí sběrné taxi v podobě klasických dodávek, do kterých se nastupuje dveřmi na boku a sedí čelem vpřed, v Asuánu a v Luxoru v Horním Egyptě jezdí vozy do kterých se nastupuje zezadu a sedí na lavicích bokem ke směru jízdy, dveře zde nejsou (Můžeme se setkat i s termínem kolektivní taxík).

5. Trajekt. Tzv. "Nilbus" se používá k přepravě do koptské (křesťanské) čtvrti. Nic bližšího o něm bohužel nevím.

TAXI - Vozový park taxi se skládá z neuvěřitelné směsice značek a typů: Nejvíce je zastoupen Peugeot 504, ale jezdí zde také starší vozy této značky, mnoho různých japonských vozů, Fiaty a také například sovětské Lady 2105. Ty jsou až na řídké výjimky nejmladší, tzn. z osmdesátých let. Spousta taxi je ozdobena různými blikátky nebo modře svítí.

Doprava v Káhiře se běžnému Evropanovi nedá popsat a kdo ji nezažil, nemůže celou situaci pochopit. Ze začátku nemůžete ani přejít ulici, přednost vám rozhodně nikdo nedá. Ve třech pruzích se valí sedm řad troubících aut. Semafory skoro nikde nejsou a pokud ano, pak se jimi často nikdo neřídí. Mezi auty se proplétají cyklisté a osli s vozíky. Občas na kraji vozovky na zemi někdo spí a auta ho objíždějí. V noci svítí podle předpisů jen některé vozy. Mnoho vozů svítí jen těmi žárovkami, které ještě nepraskly... Zejména taxikáři si z blinkrů dělají součást různých blikajících ozdob. Zhruba dvacet procent vozidel nesvítí vůbec, sběrné taxíky nesvítí téměř žádné. Policii toto naprosto nevyvádí z rovnováhy...
Většina lidí, kteří se o dopravu v Káhiře již dříve zajímali, tvrdí, že situace se zlepšila. Nedovedu si představit, jak vypadala předtím!

	Rychlík z Káhiry do Asuánu na nádraží v Luxoru (vozy 1. třídy).		Takto se přestupuje do autobusů na stanici metra Sadat. Na fotografii je vidět, že stanice je na východním zhlaví mostu přes Nil (modré zábradlí).

	Vlak 3.třídy na nádraží v Luxoru (vysoký standart cestování !!).
			Jediná Karosa, kterou jsem v Egyptě viděl. Je vyfotografovaná na parkovišti před chrámem královny Hatšepsut nedaleko Luxoru. Na tomto parkovišti zastřelili militantní muslimští teroristé 17. listopadu 1997 padesát osm turistů.
	Na nádraží v Luxoru mají velmi naklizeno.
	Metro v Káhiře, některé z těchto fotek jsou ze stanice Sadat (president zastřelený fundamentalisty před jedenácti lety za podepsání mírové smlouvy s Izraelem) a některé z vedlejší stanice na ostrově (na Nilu) El - Gezira, jméno už bohužel nevím.
			Že je autobus po těžké havárii na zadní části vozu? Nevadí. Plechy jsou k sobě svázané lanem a okna nejsou potřeba. Stejně je v Asuánu přes den 45 - 50 stupňů Celsia.

			Fotografie autobusů v ulicích Káhiry bez bližší identifikace.
	Káhirský taxík Fiat z konce padesátých let.
	Nejnovější taxi, které jsem v Káhiře viděl, i když poněkud malé (Hyundai Atos z konce devadesátých let).
	Taxíků je v Káhiře mnoho, na tomto snímku jsou čtyři za sebou. Černé vozy zprava doleva, ve čtyřech pruzích.
	Sběrný taxík v Luxoru.
	Sběrný taxík v Luxoru.
	Sběrný taxík v Hurghadě.
	Nádraží v Asuánu, nejjižnějším městě Egypta.
	Osel s vozíkem na nábřeží Nilu v Asuánu. Na druhém břehu hotelová loď pro turisty. Těchto ubytovacích lodí se mezi Asuánem a Luxorem plaví zhruba 200 a je jich opravdu "plný Nil".
	Doprava v Asuánu je skutečně pestrá (foceno před nádražím). Je na první pohled vidět, že lidé v Horním Egyptě jsou výrazně chudší než v Káhiře.		Terminál (snad mohu použít toto slovo) městských autobusů před hotelem Hilton Ramses v Káhiře. Stále je přeplněný autobusy, lidmi čekajícími na svůj spoj a pouličními prodavači. Po celou dobu mého fotografování jsem tam byl jediný turista.

	Ve většině měst se dá cestovat také kočárem taženým koňmi. Toto je Edfu v Horním Egyptě. (V kočáru jsme se velmi ušpinili od šmíru, takže egyptský standart.)
	Na čtyřproudové komunikaci v Káhiře se stala nehoda. Řidiči sami přes panely na snímku nebo kus vedle přes písek vjeli do protisměru. Tam ve dvou pruzích utvořili tři (z toho dva v nesprávném směru) a jezdili dál.

Když cestujete po Egyptě je třeba rozlišovat oblasti ve kterých se nacházíte:
- Dolní Egypt: Oblast je pro turisty bezpečná. Nacházejí se zde velká města Káhira nebo Alexandrie. Pohyb turistů je zde zcela volný.
- Střední Egypt: Tuto oblast nemá Policie zcela pod kontrolou. Nacházejí se zde města Asijút nebo Minja. Turisté sem téměř nemají přístup.
- Horní Egypt: Sem turisté mohou, ale jsou zde zavedená různá zvýšená bezpečnostní opatření. Nacházejí se zde města Luxor a Asuán.
- Sinaj: Nachází se zde města Dahab a Sharm el-Sheikh (Šarm aš-Šajch). O bezpečnostní situaci bohužel nic nevím. Poloostrov byl od roku 1967 obsazen Izraelci a tudíž nebyla provozována lodní doprava v Suezském průplavu. Plavba opět začala v roce 1975 po uzavření míru s Izraelem v USA. Průplav je státní, je dlouhý 160 km a je to jeden hlavních příjmů státního rozpočtu. Lodě plují průplavem kyvadlově v konvojích, každým směrem jednou denně. Na proplutí se několik dní čeká. Průměrná cena za proplutí jedné lodi je 14000$.